Klubweb.cz - profesionální internetové stránky pro váš sportovní klub Pro řízení oddílu doporučujeme Klubový informační systém. | Provozuje eSports.cz, s.r.o.

Představujeme: Jakub Pekař

18.05.2020 | sk

V době nucené fotbalové pauzy, i když postupně rozvolňované, vám na klubových stránkách Sportovního klubu Roudnice nad Labem představujeme také členy realizačního A týmu. Dnes dostává prostor trenér prvního celku mužů Jakub Pekař (ročník 1984).  

Jaké sporty jsi aktivně provozoval od mládí?
V šesti letech jsem začal chytat ve Straškově, bohužel jsem musel po půl roce kvůli vážnému zranění skončit a vrátil jsem se až asi v jedenácti do žáků ve Vražkově. Do dorostu jsem přestoupil opět do Straškova, kde jsem pak působil i v mužích. Na rok jsem odešel do Roudnice a další rok jsem strávil v Dobříni. Pak jsem se opět vrátil do Straškova a v roce 2016 jsem přestoupil na Bezděkov. Kromě fotbalu jsem hrál závodně stolní tenis za TTC Roudnice nad Labem. V dorostenecké kategorii jsem se tomuto sportu věnoval opravdu intenzivně a objížděl turnaje. Nakonec jsem ve svých 22 letech pověsil svou ping - pongovou kariéru na hřebík. Poslední tři roky jsem se začal věnovat boxu, který mě hodně chytil. Snažím se pravidelně trénovat a mým snem je amatérský zápas. Se svým trenérem Sašou Valinou na tom poctivě pracujeme.

Celkem brzy jsi začal s trénováním, co tě k tomu vedlo?
Trénovat jsem začal v osmnácti letech. Začali jsme společně s Mírou Kalou u přípravky v Roudnici. Po dvou letech jsme převzali ligové mladší žáky. V následujícím roce jsme se s kategorií posunuli do starších žáků a souběžně s tím jsem začal trénovat ve Fotbalové Farmě, kde jsem se stal asistentem Honzy Buka u mladších dorostenců, to se psal rok 2004. Na Farmě jsem pak působil dalších osm let a prošel si všemi funkcemi u obou dorosteneckých kategorií. V roce 2013 jsem z Farmy odešel do Teplic a převzal kategorii U19. V další sezóně jsem vedl kategorii U17. V létě 2014 jsem dostal nabídku od Zdeňka Ščasného na pozici asistenta trenéra u prvního mužstva a současně hlavního trenéra juniorky. V této pozici jsem působil tři roky. V létě 2017 jsem opět převzal kategorii U19. Kromě trenérské činnosti jsem dva roky působil v pozici šéftrenéra mládeže a byl jsem členem sportovní rady celého klubu. V Teplicích jsem načerpal hodně zkušeností a poznal hodně skvělých trenérů a lidí. V roce 2018 jsem se vrátil domů do Fotbalové Farmy, která je srdeční záležitostí a jsem tady šťastný. No a v loňském roce jsem k trénování na Farmě přidal A tým klubu SK Roudnice.

Váhal jsi nad nabídkou vést SK Roudnice?
Upřímně? Váhal, protože její přijetí pro mě znamenalo přijít o spoustu času s rodinou. Naštěstí mám skvělou ženu, která mě ve všem podporuje a syna, který miluje fotbal. Tím pádem se dají některé věci zkombinovat. V neposlední řadě jsem tím musel de facto ukončit svou hráčskou kariéru. Musím přiznat, že mi zápasy ze hřišti hodně chybí. Naštěstí už věkem spadám do staré gardy, tak si to vynahrazuji alespoň tam. 

Je velký rozdíl trénovat dorostence a dospělé?
Ani ne, snažím se být spravedlivý a pokud někdo nepracuje jak má, neřeším jeho věk. Největší rozdíl je tak asi jen v čase, který můžou dorostenci fotbalu věnovat. Dospělí už svůj čas musí dělit mezi mnohem víc činností. 

Práci v ligovém klubu už znáš, ale máš i nějaký jiný trenérský sen? 
Já svůj trenérský sen žiju už nějakých šestnáct let, kdy se mi můj koníček a moje životní láska staly zaměstnáním. Naše akademie, Fotbalová Farma, je totiž neuvěřitelný projekt a svým způsobem i životní styl. Všichni bývalí „Farmáři“ určitě vědí, o čem mluvím a co tím myslím. Můj sen je, aby byl tento projekt konečně doceněn širší fotbalovou veřejností. Spoluprací s klubem SK Roudnice se zase posouváme dál, a teď už je jen na nás, abychom s našimi odchovanci Roudnici vrátili do soutěží, kam jednoznačně patří. Samozřejmě bych chtěl někdy v budoucnu znovu usednout na ligovou lavičku, ale není to moje priorita. A můj nejsmělejší sen? Stát se trenérem Arsenalu FC. To je můj trenérský motor, který mě žene pořád dál. 

Měl jsi nějaké hráčské či trenérské vzory?
Tak hráčskými vzory byli určitě Gigi Buffon a Petr Čech. Těch trenérských je víc. Největší asi Arsene Wenger. Samozřejmě se mi líbí i práce Pepa Guardioly a Jurgena Kloppa. Z naší scény mě nejvíce ovlivnil pan trenér Bokša a Zdeněk Ščasný. S oběma jsem měl tu čest pracovat a byla to pro mě obrovská škola. Z trenérů, kteří aktuálně působí v ligových mužstvech, jsou to Adrián Gula a Standa Hejkal. Oba jsou fantastičtí progresivní trenéři.

Co ti první sezóna v SK Roudnice přinesla pozitivního, popř. zklamalo tě něco?
Jsem rád, že se nám podařilo výrazně omladit kádr a věřím, že vznikl dobrý základ týmu pro několik dalších let. Zklamáním pro mě byly některé výkony v mistrovských utkáních, ale beru, že to bylo dáno nezkušeností a klasicky náročným přechodem z dorostenecké do dospělé kategorie. 

Co od svých týmů bezpodmínečně vyžaduješ?
Určitě pracovitost a disciplínu, ale to asi řekne každý trenér. V mém vidění fotbalu to ale bez těchto dvou atributů nejde. Jsem rád, když tým hraje v maximální rychlosti a bez spekulací. 

Máš při své vytíženosti vůbec čas na nějaké koníčky? 
Mým největším koníčkem je kromě fotbalu samozřejmě rodina, které se snažím věnovat svůj volný čas. Snažím se docela dost číst, což se mi daří hlavně večer a nebo při cestách na utkání. Posledním relativně velkým koníčkem je sběratelství hokejových karet. Sbírám karty hráčů NHL. K tomuto koníčku jsem se vrátil před pěti lety asi po dvacetileté přestávce a musím říct, že mě to opět hodně chytlo.

Komu fandíš ve svých oblíbených sportech?
Ve fotbale fandím Spartě Praha a Arsenalu FC. V hokeji taky Spartě a Jardovi Jágrovi. V MMA mám rád z českých borců Patrika Kincla a Jirku Procházku. Ze zahraničních pak úplně vyhraněný nejsem, ale líbí se mi třeba Stipe Miocic, Jorge Masvidal, Anthony Smith a spousta dalších.

Jaké máš nejoblíbenější jídlo a pití?
Sním kromě rajčat asi téměř všechno. Tak řeknu třeba vepřová žebra. Rád piju hruškové Cappy s vodou a Coca Colu. 

A tvůj největší sportovní zážitek?
Asi moje týdenní trenérská stáž v akademii klubu Liverpool FC, kde jsem navštívil i ligové utkání domácího Liverpoolu a hosty jim tehdy byli hráči Manchesteru City. V ten samý týden jsem byl ještě na utkání Ligy mistrů mezi Manchesterem United a Benficou Lisabon. No a pak samozřejmě ligová utkání s FK Teplice. To bylo vlastně splnění jednoho z mých fotbalových snů.  

Co by ti udělalo největší sportovní radost?
Kdyby se ukázalo, že cesta, kterou jsme zvolili, je správná. Aby byla Fotbalová Farma ve spojení s SK Roudnice zárukou kvalitní výchovy nejen mladých hráčů, ale i správných a dobře nastavených lidí. Dále bych si moc přál, aby se Pod lípu vrátila divizní soutěž a návštěvy, které by si tento krásný areál zasloužil.

 
Aktuální články
Remíza s ústeckou osmnáctkou

Ve svém druhém vystoupení v Korona Cupu fotbalisté SK Roudnice nad Labem remizovali s ústeckou osmnáctkou 4:4. Necelá stovka příznivců...

 
Plicka: Jsme hodně nespokojení

Nečekaný políček dostali v přípravném duelu fotbalisté SK Roudnice r. 2007, kteří nestačili na o rok mladší výběr Bohemians Praha....

 
Školení trenérů s lektorem FAČR

V areálu SK Roudnice se ve čtvrtek ve spolupráci s OFS a GTM uskutečnilo školení trenérů, které vedl lektor FAČR Daniel Franc. V rámci...

 
V přípravě výhra nad Krupkou
 
Majer svěřence chválil
 
Dvanáctka SK nestačila na Ústí
 
Po Mostu přišel výprask s Trutnovem
 
Fotogalerie: přípravka SK Rce U7 - Lovosice
 
Příprava ročníku 2010 a ml.
 
Teplice jim vrátily porážku
 
Zápasy
Muži A | Sobota 07.03.2020, 15:00
FK Bílina - SK Roudnice nad Labem
3:2 (1.1)
 
Muži A | Sobota 13.06.2020, 17:00
SK Roudnice nad Labem - FK Klášterec n. O.
 
Muži B | Neděle 27.10.2019, 14:30
SK Roudnice nad Labem B - TJ Sokol Vrbice - Vetlá
9:0 (4:0)
 
Starší žáci A | Neděle 11.11.2012, 10:00
SK Roudnice nad Labem - FC Chomutov
4:1 (4:0)
 
 
RSS