V Převýšově to vyšlo

SK Roudnice nad Labem:

Karel Zuna (trenér Roudnice): Do zápasu jsme šli s tím, že musíme vyhrát. Hráli jsme v důsledném bloku, ze kterého jsme vyráželi do brejků. Soustředili jsme se i na standardky, což se vyplatilo. Podařilo se nám z nich dvakrát skórovat. Za stavu 3:1 jsme mohli definitivně rozhodnout, když šance měli Kabele i Kalaš. Domácím se v podstatě z ojedinělé akce podařilo snížit, takže to ještě byly nervy. Ale zvládli jsme to. K tomu nevydařenému zápasu v Kunicích jsme se v týdnu vrátili, vyříkali si chyby a tentokrát byl ten výkon mnohem zodpovědnější, bylo to něco úplně jiného. Celý mančaft zahrál výborně. Teď je před námi zápas roku, ve kterém potřebujeme porazit Karlovy Vary. Pokud se to povede a pak zdoláme doma i dalšího soupeře, věřím, že už by to mohlo být dobré.

Tomáš Petrášek (obránce Roudnice, autor druhé branky): Bylo to z nacvičené situace, dobře kopnutý míč, Kůča mi tam udělal blok a já to trefil na přední tyči.  V závěru to byly hodně velké nervy, fandové kolem to hecovali, domácí hráči byli podráždění, ale udrželi jsme to. Ty tři body jsme urvali a jsou hodně důležité. I z toho důvodu, že jsme teď měli menší útlum. Ač jsem nastoupil proti klukům, se kterými jsem vyrůstal v Hradci, neřekl bych, že to pro mě bylo nějak prestižní. I když mě trochu těší, že jsem vstřelil branku, nebo jednu a půl. Pořád se totiž nemůžeme s Křéčou dohodnout, kdo dal třetí gól. Ale nebudu hamoun a přiznáme ho jemu.