Branky: 9. M. Hlavsa, 85. Šeba - 8. Štulc, 25. Tošner, 44. O. Černý. 

Žluté karty: 60. Broft, 71. Čaněk (oba Rce B). 

Rozhodčí: Starý - Németh, Adelt. 

Ondřej Čížek (hrající trenér Roudnice B): Když se mě někdo zeptá, co bylo v tomto zápase špatně, tak musím říct, že všechno. Neměli jsme pohyb, nasazení, ztráceli jsme strašně moc míčů, kazili přihrávky, nedokázali převzít míč pod kontrolu, náš střed se nedostal vůbec do hry. Tentokrát jsme vlastně neměli ani žádné šance. Na nás stačí čtyři rychlí kluci a máme velký problém. Chybí mi tam touha vyhrát, doma se o body musí bojovat úplně jinak. Ono to ale souvisí i s tím, jak se kluci scházejí, vlastně nescházejí na tréninky. Pokud si něco nenacvičíme, nesehrajeme se, tak to fungovat nebude. To si musí uvědomit. Samo se nic neudělá. 

Jan Vrba (hrající trenér Sahary Vědomice): Vlivem několika zranění a nemocí jsme měli zásadně oslabený a zeštíhlený kádr. To nás donutilo udělat řadu změn, resp. některé kluky posunout na pro ně ne úplně přirozené pozice. I s ohledem na to jsme očekávali, že nám může váznout souhra, a tak jsme taktický plán založili takřka výhradně na vyšší intenzitě hry, včasném dostupování hráčů soupeře a zavírání nebezpečných prostor. Vzhledem k uvedenému oslabení kádru a s respektem k soupeři jsme předpokládali, že nebudeme v zápase tím dominantnějším týmem na míči a věřili jsme, že budeme dostatečně nebezpeční v protiútocích. Zpočátku nás překvapilo, že soupeř, zřejmě i vlivem zařazení Ondřeje Čaňka pro mě nečekaně na hrot útoku, volil po celý zápas spíše přímočařejší hru a po základní kombinaci mezi obránci se uchyloval k dlouhým nákopům na tohoto hráče. Dělalo nám to problémy, ale postupem času se nám dařilo osobní souboje lépe zvládat a nebezpečí nákopů eliminovat. Vývoj zápasu pak byl dle našeho očekávání, když se aktivní domácí rozhodně více tlačili za gólem a drželi míč. Nám se ale naštěstí díky nasazení všech hráčů relativně dařilo situace uhrát a naopak hrozit ze spíše ojedinělých příležitostí. Klíčovým bylo z mého pohledu vstřelení našeho prvního gólu, který padl de facto hned z první naší větší šance po ztrátě soupeře. Kluci si tím gólem dokázali, že se zápas dá zvládnout a nepolevili ani po obdržené brance po jedné z mnoha nebezpečně zahraných standardních situací. Celkově bych shrnul výsledek zápasu tak, že hladovost po výhře a nasazení může být často víc než individuální schopnosti a potenciál jednotlivých hráčů. Bodů si tak ceníme stejně jako toho, že nám soupeř vyšel vstříc se změnou pořadatelství zápasu. Za to ještě jednou velký dík.