Vilánek: Ve finále jsme neměli top formu, ale nepropadli jsme

Zatímco na roudnické výběry U11 a U9 finále Planeo Cupu teprve čeká, třináctka ho už absolvovala. V Blšanech pomýšlela na lepší než 21. příčku, ale i ta se mezi republikovou elitou počítá. Roudnice byla nalosována do základní skupiny „smrti“, jak ji nazval i trenér pozdějších vítězů z Olomouce Jakub Zatloukal, když narazila např. na Spartu, Hradec Králové či právě tým z Hanácka.

„Na turnaji jsme neměli top formu, která by nám pomohla vyrovnat se těm úplně nejlepším. Hned první zápas s Hradcem byl ale dobrý, měli jsme víc ze hry, ale je fakt, že soupeř zase víc šancí. I tak jsme však měli vyhrát. Ve druhém utkání proti Olomouci to bylo jinak, ta byla opravdu fotbalově jinde. Celý zápas jsme se bránili a ta prohra 0:2 byla ještě milosrdná,“ přiznal trenér Roman Vilánek, který tým vedl se Stanislavem Fidlerem. „Pak jsme ztratili duel s hratelným Žďárem a vysoko padli s Č. Budějovicemi. Tam jsme po třetím gólu rezignovali. Poslední zápas proti Spartě se ale kluci vyhecovali a odmakali ho. A měli jsme i štěstí, když zachytali oba brankáři. Gól nás nakopnul a nakonec jsme vyhráli na penalty. Čekali jsme, že nás tenhle výsledek nabudí do druhého dne, což se sice na jednu stranu potvrdilo, ale na druhou jsme hned první utkání s Kuřimí prohráli. Přitom jsme hráli stáli u soupeře, nastřelili snad pětkrát konstrukci, ale Kuřim měla vysokého, důrazného a rychlého útočníka, který se stal i nejlepším střelcem turnaje. No a na toho jsme zkrátka nestačili.“ 

V dalším duelech skupiny Bronz roudničtí fotbalisté porazili Vítkovice, Střešovice, Tempo, remizovali s Uničovem (prohra na penalty) a těsně padli s Benešovem.  

Pro tuto kategorii byl zvolen formát 1+10, hrálo se na velké hřiště na 1x20 minut s míčem vel. č. 5, se kterým mladí borci běžně nehrají. „V tom až takový problém nebyl, bylo to pro všechny stejné, i ta trochu vyšší tráva, která míč zpomalovala. V turnaji nás spíš srážela koncovka, dali jsme hodně tyčí, břeven, ale i tak jsme měli na můj vkus málo šancí. Navíc nám dělaly problémy nákopy za obranu, protože soupeři měli většinou nějakého urostlejšího borce, který nás tam větral. V tomhle věku už začíná rozhodovat rychlost a síla, no a my jsme spíš kombinační. Nic speciálního jsme si na turnaj nepřipravovali. Možná jsme mohli hrát v jiném rozestavení, zkoušet více bránit, ale my jsme si to chtěli rozdat s těmi nejlepšími na férovku a vidět, na co máme a na co ne. Věděli jsme, že máme těžkou základní skupinu, což se potvrdilo. Druhý den už jsme se herně zvedli a odehráli solidní duely. Když si vezmeme, že máme v týmu kluky od pěti let, které postupně doplnili hráči Bezděkova, dva borci z Mělníka a Jarda Stuchlý, tak oproti možnostem těch velkých klubů je to samozřejmě jinde. A i když nejsme s konečným umístěním úplně spokojeni, myslím, že jsme ostudu určitě neudělali a v konfrontaci s nejlepšími výběry nepropadli.“    

Výsledky zákl. sk.: Roudnice - H. Králové 0:1, Olomouc 0:2, Žďár n. Sáz. 1:2, Č. Budějovice 0:7, Sparta Praha 2:1 np. Skupina Bronz: Vítkovice 1:0, Střešovice 1:0, Kuřim 0:3, Uničov 0:1 np., Tempo Praha 2:1, Benešov 2:3. 

SK Roudnice: Fidler, Stuchlý, Čížek, Fiala, Starý, Kumpricht, Vilánek, Květ, Moulík, Štorek, Špiner, Bulíř, Černý, Havlák, Kellner, Štolba, Arazim.

Pořadí: 1. SK Sigma Olomouc, 2. FK Meteor Praha VIII, 3. FC Sparta Brno, 4. FC Slovan Liberec, 5. AC Sparta Praha, 6. FC Svratka Brno, 7. Slezský FC Opava, 8. RMSK Cidlina Nový Bydžov, 9. FC Žďas Žďár nad Sázavou, 10. SK Motorlet Praha, 11. FK Mladá Boleslav, 12. SK Dynamo České Budějovice, 13. FC Baník Ostrava, 14. FK Teplice, 15. FC Písek, 16. 1. FK Příbram, 17. FC Hradec Králové, 18. FC Kuřim, 19. FC Tempo Praha, 20. SK Uničov, 21. SK Roudnice nad Labem, 22. MFK Vítkovice, 23. FK Benešov, 24. SK Střešovice 1911.

Nejlepší hráč turnaje: Jan Falta (SK Motorlet Praha), nejlepší střelec: Jiří Ulehla (FK Kuřim), nejlepší brankář: Lukáš Vágner (SK Uničov).