V prvním kole ČFL SK Roudnice porazila tým Jiskry Domažlice 2:1.
Trenér Jiskry Stanislav Purkart:
Zklamání neskrýval domažlický trenér Stanislav Purkart. „Na úvod soutěže je to hodně nepříjemná prohra, a navíc v domácím prostředí.“ Jeho mužstvo na soupeře mělo především v prvním dějství. „První poločas byl celkem v naší režii, vedli jsme a měli další šance. Přestože hosté vyrovnali, měli jsme před odchodem do šaten další příležitost vstřelit druhý gól. Druhou půli však už docházely některým našim hráčům, kteří toho tolik nemají natrénováno, síly a doplatili jsme na to. Po inkasovaném druhém gólu jsme už na zvrat neměli,“ konstatoval kouč a přiznal, že měl problémy se složením. „Těžko jsme vůbec skládali před utkáním sestavu dohromady. Máme zraněné a náš kádr je v současné době příliš úzký.“
„Soupeř se opírá o výkony Šilhana a Brožíka, má kvalitní střed zálohy. Věděli jsme, že jim nesmíme dát prostor. V prvním poločase jsem byl s výkonem spokojen, vedli jsme 1:0, pak jsme ale nezodpovědostí nabídli soupeři vyrovnání. Penaltu sice Houdek vyrazil, ale nekoncentrovali jsme se a vzápětí z rohu inkasovali. Když se soupeř ujal vedení, zatáhl se a my jsme se těžko dostávali před jeho branku. Protože jsme prohrávali, zkusili jsme ke konci hrát na tři obránce, bohužel tlak v závěru efekt nepřinesl. Máme dost zraněných, kádr je poskládán z toho, co se uzdravilo, některé hráče ke konci postihl úbytek sil. Mužík si o střídání řekl, nahradil jej Sladký, ale ten nehrál půl roku.“
Záložník Jiskry Domažlice Martin Sladký:
„Nevyužili jsme šance a doma prohráli, když soupeř nedal dvě penalty. To se nemůže stávat. Rozhodl ten vyrovnávací gól z rohu, kterým Roudnice napravila neproměněnou penaltu. Když budu zdráv, budu se tady rozehrávat. Chci se zase prosadit v Plzni. Na hřiště jsem šel místo Petra Mužíka, který si o střídání řekl, jinak
V dresu SK Roudnice odehrál první soutěžní utkání. S týmem se připravuje necelý měsíc, přesto zkušený středopolař Michal Doležal (19. 8. 1977) podal v Domažlicích, kde celek z Podřipska vyhrál 2:1, navíc neproměnil dvě penalty, velmi dobrý výkon. Pochválil ho i trenér vítězů Pavel Janeček.
„Pro Michala to byl opravdu první soutěžní zápas za nás. Je natolik zkušený, že neměl problém. Týmu pomáhají jeho přesné centry, přihrávky, komunikace se spoluhráči. Jsem rád, že takového fotbalistu v mančaftu mám.“
Doležal naposledy působil v Německu, ale se třetí nejvyšší soutěží bývalý prvoligový borec zkušenosti má. „Zahrál jsem si ji před pár lety za teplické béčko,“ zavzpomínal.
„Věděli jsme, že nás čeká těžký zápas. Byl to úvod, dalo se předpokládat, že Domažlice budou chtít vyhrát. Myslím, že až na nějakých dvacet minut jsme ten zápas měli pod kontrolou. Byli jsme fotbalovější a měli i víc šancí. Domažlice mají nepříjemné standardky, ale až na jednu chybu jsme to odehráli dobře.“
Nabídku Roudnice Doležal přivítal. „Kopal jsem nějakou pátou ligu v Německu, ta je asi srovnatelná s tou třetí tady doma. S adaptací jsem neměl problémy, nějaké kluky znám. Myslím, že máme dobré mužstvo, dokážeme si vyjít vstříc a na hřišti si vyhovíme. Bude mi 35 let a vím, jak to v českém fotbale chodí. Ligová mužstva hledají mladé, perspektivní hráče. Když jsem se vracel z Německa, věděl jsem, že první nebo druhou ligu hrát nebudu. A druhou bych asi ani nechtěl. Přijde mi, že ty týmy jezdí přes celou republiku a přitom je to podobné jako ČFL. Spíše jsem očekával nějakou divizi. Teď jsem začal v Teplicích trénovat společně s Dušanem Tesaříkem sedmnáctileté dorostence, takže jsem Roudnici opravdu přivítal. Je to pro mě ideální spojení.“
Roudnický záložník okomentoval i dva neproměněné pokutové kopy (Kratochvíl, Šilhan). „Já podobný případ pamatuji. S Teplicemi jsme tenkrát hráli na Spartě a ta také nedala dvě pentle. No a my tam vyhráli 3:2.“
Útočník SK Roudnice Jaromír Šilhan: „Přijeli jsme s cílem neprohrát, protože každý bod z venku je dobrý. Tři body jsou zlaté, domácí nehráli špatně, měli šance, pro diváky to musel být pěkný zápas. Neřekl bych, že jsme byli o gól lepší, ale spíš o gól šťastnější. Pro mě to ale byl spíš smolný zápas, dnes bych to nedal snad ani do prázdné brány.“