Nejlepším hráčem se stal Mikas
Nejlepším hráčem víkendu 3. - 4. října byl po hlasování trenérů mládežnických kategorií SK Roudnice zvolen Karel Mikas (U14), který pomohl svým výkonem k výhře U15 nad Juniorem Chomutov (3:1) a pak odehrál ještě mistrovský duel i za svou ročníkovou kategorii. Mladého borce jsme zastihli před jedním z tréninků, který byl podle chystaných vládních nařízení z důvodů pandemie koronaviru asi jedním z posledních před pauzou.
Hrál jsi za starší i za mladší žáky, střídáš to takhle často?
To ani ne, bylo to spíš výjimečně. Starších kluků bylo teď málo a chtěli jsme i s dalšími pomoct k potřebným bodům. Nikdo se dobrovolně moc nehlásil, tak jsem šel.
Jak se ti vedlo?
Řekl bych, že jsem hrál dobře.
Bylo těžší nastoupit proti starším soupeřům?
Ani ne. Navíc s našima s klukama jsem chodil už před rokem, znám se s nimi, bylo to v pohodě. Hrálo se mi s nimi fajn.
Pak jste ale v dalším zápase podlehli v kategorii U14. Proč?
Nenahráli jsme si pořádně balon, bylo to z naší strany celkově takové utrápené.
Kdo tě přivedl k fotbalu? Táta, který tady také dlouhou dobu nastupoval?
Jo, viděl jsem ho hrát a chtěl jsem taky. To bylo někdy ještě ve školce. Od té doby jsem tady v Roudnici.
Co si vybavuji, tak tvoje začátky nebyly nejslavnější.
To nebyly, táta hodně křičel.
Ale zvládnul jsi to a hraješ dobře dál. Vždyť jsi také z fotbalové rodiny, děda, táta, strejda. Když jsme u toho posledního, hraje ještě vůbec Honza Lukášek?
Jo, nepustilo ho to. Je pořád na Novém Zélandu a kope.
Ti nejbližší tě hodně podporují?
Jasně, na fotbaly chodí všichni. A navíc táta mě i trénuje.
Tak to asi zápasy hodně rozebíráte, nebo ne?
Když se nepovedou, tak určitě. Vysvětluje mi, co bylo špatně a na trávníku za domem to pak ukazuje.
To asi sledujete i dospělý ligový fotbal, shodnete se na svých favoritech?
Ne, je to rozdílné. Táta fandí Teplicím a já Plzni, takže když hrají proto sobě, máme úplně jiné názory.
A co jednotlivci?
Líbí se mi Modrič, Messi - to je asi tak všechno.
Většinou tě vídáme na ofenzivních pozicích, kde nejčastěji nastupuješ?
Teď ve středu zálohy, předtím i v útoku, dozadu mě to netáhne. Trenéři mi někdy vyčítají, že do obrany mi to přepínání moc nejde. Obránce asi ze mě nikdy nebude.
Když tě trénuje i táta, sleduje také co jíš a piješ, radí ti se životosprávou?
Docela na to dbá. Nechce, abych si třeba před zápasem nebo tréninkem dával něco smaženého, hodně sladkého a tak. Snaží se to hlídat.
V divizní tabulce jste zatím na čtvrtém místě, kolikátí skončíte?
Těžko říct, ale minimálně čtvrtí bychom být mohli.
Máš čas i na nějaké jiné koníčky?
Ani moc ne, ale hraju na klavír. Od první třídy chodím do ZUŠky a učím se u paní učitelky Světlany Doležilové.
A kdybys nám měl předvést nějaký svůj parádní kousek, co by to bylo?
Asi Pro Elišku (autor Ludwig van Beethoven - pozn. aut.)
Co škola, jak se ti vede?
Chodím na ZŠ Jungmannova v Roudnici a myslím, že mi to celkem jde.
Takže se chystáš časem ve studiu pokračovat?
Chtěl bych na střední školu a pak i na vysokou.
Na kterou?
Stavárna, strojárna. Ještě uvidím.